Jízda vlakem může být romantickým zážitkem pro milovníky pohody. A nebo také pocitem v poměru horor a beznaděj. Prostě jak a kdy. Ale většinou jsou tyto pocity reliktem minulosti. Většinou….
Kdo jezdil vlakem ještě před naší sametovou revolucí určitě potvrdí, že se v ohledu „náš zákazník, náš pán“ mnohé, ku lepšímu, na dráze změnilo. Jasně, tehdy před rokem 1989 ještě nebyli soukromí dopravci, kteří by se předháněli v podbízení se zákazníkovi (on vlastně zákazník ani neexistoval, jen soudruh cestující). Ovšem státní dráhy byly už tehdy: jmenovaly se ČSD (což jsme volně překládali jako „Člověče Seď Doma“), v součastnosti tedy České dráhy. Ale stále jde o tutéž organizaci, jejímž smyslem je provozování vláčků. Nákladních i osobních.
Jak už výše uvedeno, mnohé se na dráze změnilo. K lepšímu, dokonce výrazně lepšímu. Povětšinou (i díky soukromé konkurenci – před rokem 1989 nemyslitelné) je jízda vlakem z bodu A do bodu B velice příjemná a moderní záležitost. Povětšinou.
Ovšem přešlapy se dějí i nadále. Žádný div, České dráhy jsou organizačním molochem, jemuž stěží co do velikosti může někdo konkurovat. A aby taková instituce fungovala bez ztráty květinky, je asi nemyslitelné. Každé zpoždění, každá výluka, pak tedy silně akcentují naštvanost zákazníka (bývalého soudruha cestujícího) na plat pana ředitele ČD i roční odměny celého představenstva, jejichž výše leckerému smrtelníkovi přivodí lapání po dechu. Ovšem, víte vy jak je náročné řídit takový moloch?
Ono naštvání zákazníkovo jisto jistě propukne pokaždé, když se jízda z bodu A do bodu B změní v malinké smrdlavoučké pekýlko. Jako na trati mezi Havlbrodem (Havlíčkův Brod) a Pardubicemi. Tam s velkou slávou uvedli do pohybu nové soupravy RegioFox a povýšili tak se zážitek z cestování na úroveň přímo božskou. Staré Regionovy dosloužily a odebraly se do zasloužilého důchodu (rozuměj, nasazeny jsou jinde). A „zákazníknášpán“ si pochvaloval. Ovšem do jen té doby, než se zjistilo, že se moderním RegioFoxům nějak nadměrně ojíždí kola. Prý kvůli trati do Pardubic, která je to samá zatáčka. Takže, nové soupravy se musí vyřadit (kola vyměnit) a jako řešení dočasné (šalamounské) se, fanfáry, vrací z důchodu staré dobré Regionovy. Zákazník se přece musí dostat z bodu A do bodu B (je to náš pán a kraj si dopravu objednal).
Ale ouha! Souprav z důchodu není dost (a chybí jinde) a i vybaveností za polskými modernátory (rozuměj RegioFoxy) kulhají. Minimálně nemají odsávání puchu ze záchodu. A puch se tedy dál line do vagónu, který je v ranních přepravních špičkách přecpaný až hrůza (viz souprav není nikdy dost). Dráhy se za vzniklou situaci omlouvají, kraj přemýšlí (asi o sankcích pro provozovatele) a „zákazníknášpán“ trpí.
O omluvách státních molochů si myslím své. Jsou upřímné asi jako falešná desetikoruna. Ovšem říci se něco musí. Dnes už to nejde jenom vymlčet. Ok, děkujeme tedy za omluvu, ale jako „zákazníknášpán“ bych se měl kverulantsky ptát na pár otázek, které by mi celou prekérní situaci nějak osvětlily. Určitě by se však měl zeptat nějaký kontrolní orgán, páč moloch hospodaří se státními penězi. Tak tedy:
- Jak byly soupravy testovány pro provoz na trati alá samá zatáčka
- Proč nemá výrobce dostatek náhradních kol (fakt to nebylo součástí kupní smlouvy?)
- Jak bude zákazníkovi kompenzováno nepohodlí (smrad z wc a podpaždí spolucestujících)
- Jak je to s opravárenskými kapacitami
- Kdo je za celou věc zodpovědný a co ho to bude stát
Předem děkuji za obvyklé fádní a nic neříkající odpovědi. Pochopitelně je mi jasné, že věc je velice komplikovaná (než abych ji svým laickým mozečkem pochopil). V rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů jde o velice komplexní souběh situací, které mohou nastat, ale také nemusí a proto je nutno je řešit s přihlédnutím ke konkrétní situaci. Odpovědnost za momentální stav bude ležet něde mezi ČD a výrobcem. Za vzniklou situaci se omlouváme a nikdo konkrétní za problémem nestojí.
Tak a mezitím jsme docestovali z bodu A do bodu B. Děkujeme za to, že jste s námi cestovali a omlouváme se za dočasná nepohodlí. Hezký den.
P.S. V životě jsem na trati Havlbrod – Pardubice vlakem necestoval (a toho bohdá bude, že ani nikdy nebudu). Jen jsem se prostě „zdravě rozčílil“ nad článkem na Idnes. Za vzniklu situaci se omlouvám.
